Create your own awesome maps

Even on the go

with our free apps for iPhone, iPad and Android

Get Started

Already have an account?
Log In

České právní dějiny by Mind Map: České právní dějiny
5.0 stars - 2 reviews range from 0 to 5

České právní dějiny

před 20.stoletím

Velká Morava (830-906)

830 - připojení Nitry k Moravě 906 - útok  Maďarů

Zákon sudnyj ljudem (Soudní zákon pro laiky), normy církevního práva pro světskou společnost, modelem byzantská Ekloga, trestní, majetkové, manželské právo, podpůrný pramen k obyčejům

Nomokánon, překlad, zkrácená verze byzantské sbírky Synagogae

Přemyslovci (955-1306)

knížectví do 1212 955 vyvraždění Slavníkovců 1306 vymření Přemyslovců (Václav III. v Olomouci) 

1039 Dekreta Břetislavova, Kosmova kronika, manželské a trestní právo, monogamie, smilstvo, zákaz rozvodů, církevní forma sňatků, zákaz krčem, poprvé ordál, trest vypovězení ze země

1055 zákon o seniorátu, pravidla nástupnictví, nejstarší příslušník rodu, postupně nahrazeno primogeniturou

1189 Statuta Konrádova, 3 odlišná znění (pro 3 moravské úděly), znojemský úděl (1222), břeclavský úděl (1229), brněnský úděl (1237), kompromis, posílení panovnické moci (soudnictví, správa), uznání vyzískaných práv šlechty, majetkové, dědické a trestní právo, potvrzení držby půdy šlechotou, možnost dědit i pro dcery

Svatá říše římská (od knížete ke králi), lenní teorie, český stát = říšské léno, ve skutečnosti je patrimonium (svobodný rodový statek Přemyslovců), 1182 markrabství moravské, samostatné - podřízenost přímo císaři, stále ale tvořilo jedno soustátní s Čechami, 1085 Vratislav - 1.český král (ad personam), 1212 Zlatá bula sicilská, Přemysl Otakar I. - dědičný král, stvrzení, nedělitelnost českého státu, svobodná volba panovníka, český král kurfiřtem, investitura biskupů, 1356 Zlatá Bula, Karel IV., potvrzení Zlaté buly sicilské, uznání mezinárodní suverenity a nezávislosti českého státu

1300 Horní zákoník Václava II. (Ius Regale montanarum), horní regál, těžba nerostného bohatství výsadním právem krále, horní svoboda - může těžit i bez souhlasu vlastníka pozemku, propůjčuje za podíl a předkupní právo (mincovní regál), nejstarší český zákoník

Lucemburkové (1310 - 1419)

právní knihy, soukromé sepsání zemského práva (zákony panovníka & sněmu), 13./14.st. Rožmberská kniha, šlechtické právo procesní a majetkové, 14.st. Ordo iudicii terrae (Řád práva zemského), souvislost s Maiestas Carolina (10% převzato), procesní právo (popsáno na vraždě), majetkové právo, trestní právo, Práva zemská česká, Ondřej z Dubé, podpora posílení panovníka, omezení šlechty, preferuje procesní otázky, příručka u šlechtickách soudů, zemských desek - do VZZ, 14.st. Kniha písaře Jana, městské právo (Brno), populární > užití jinde, latinsky

1355 Codex Carolinas (od 17.st. Maiestas Carolina), nezdařený kodifikační pokus, panovníkův nárok na svrchovanou vládu, omezení šlechtických práv

Husitské (1419-1436)

1419 zemřel Václav IV (>Zikmund) 1436 basilejská kompaktáta  Jihlava 

1420 čtyři pražské artykuly

1421 čáslavský sněm

1423 Žižkův vojenský řád

1434 basilejská kompaktáta, součást zemské ústavy do Bílé hory, legální koexistence dvou církví

stavovský stát (1412-1620)

právní knihy, 15./16.st. O práviech, sudiech a dskách země české knihy devatery, Viktor Kornel ze Všehrd, dvě verze (1497, 1507), šlechtické právo majetkové a trestní, praxe při vedení zemských desek, protinávrh k oficiální kodifikaci (VZZ), 1482-1490 Kniha Tovačovská, moravské šlechtické právo, faktická váha zákona, 1523-1527 Kniha Drnovská, přepracování, používána do roku 1533 - Zřízení zemské markrabství moravskho, 1534 Práva městská, Brikcí z Licska, překlad z latiny & úprava Knihy písaře Jana

1579 Práva městská království českého, Pavel Kristián z Koldína, kodifikace městského práva, ze švábského (staroměstského) práva (× magdeburské - konzervativní), poslední ustanovení ruší až ABGB

"ústavní" (zemské) právo, 1500 Vladslavské zřízení zemské (Zemské zřízení království českého), platilo do 1627 (Obnovené zřízení zemské), doplňky - součástí, 1517 Smlouva svatováclavská, šlechta a města kompromis, ústupky šlechty v oblasti soudní jurisdikci, města - uznání závaznosti VZZ, 1524 Smlouva o ručnicích, zákaz volného užívání zbraní poddanými, 1534 Smlouva o hory a kovy (Narovnání o hory a kovy), souhlas krále s omezením horního regálu, 1600 O mezích, hranicích, soudu a rozepři mezní, rozhodování sporů o hranice pozemků, 3 revize (1530, 1549, 1564), původně nesystematické, pak přidáno členění, 1545 Práva a zřízení markrabství Moravského, původně 1535 Zřízení markrabství moravského o soudu zemském, spíše soudní řád, než úprava stáního zřízení (> nadále Kniha Tovačovská), platilo do 1628 (Obnovené zřízení zemské pro Moravu)

feudální absolutismus (1620)

kapitalismus (1848)

20.století

1.světová válka

první republika (1918-

(28. říjen) 11/1918 Recepční norma (Zákon o zřízení samostatného státu československého), autor Alois Rašín, pouze 5 článků, recipuje RU státní aparát a právní řád, kontinuita práva, právní dualismus/trialismus, Čechy, Morava, Slezsko = Rakouské právo (psané), Slovensko = Uherské právo (obyčejové), od I.1920 do V.1921 Haličsko = Německé právo, určení formy státu odkázáno na později (Národní shromáždění), Národní výbor = vykonavatel státní svrchovanosti, samosprávné, státní a župní úřady podřízeny, plní tak úlohu prozatímního vrcholného zákonodárného orgánu a nejvyššího správního orgánu

(13.listopad) 37/1918 prozatímní ústava, schválena posledním zasedáním Národního výboru, 21§, 4 oddíly, o národním shromáždění, 256 členů, Švehlův klíč, podle výsledků voleb 1911, rozšíření Národního výboru, usnášení, usnášeníschopnost 1/3 přítomných, běžné - 1/2 přítomných, kvalifikované - 2/3 z 2/3 přítomných, změna prozatímní ústavy, zvolení prezidenta, vypovězení války, volí prezidenta a vládu, vychýlení moci ve prospěch zákonodárné, o prezidentovi, hlavně reprezentativní, taxativně a velmi úzce vymezené pravomoce, vládu nejmenuje ani neodvolává, možnost vrátit zákon do 8 dnů, přehlasování prostou většinou, neodpovědný, kontrasignace ministrem, listopad 1918 TGM v nepřítomnosti, o tom, jak se vyhlašují rozsudky, vyplývá zde forma státu, jménem republiky, o moci výkonné a nařizovací, vláda volena NS, počet stanoven - 17 ministrů (i s předsedou), 2 novelizace, 139/1919 první novelizace, rozšíření Národního shromáždění z 256 na 270, nové mandáty přiděleny Slovákům, do té doby jen 40 poslanců, 217/1919 druhá novelizace, posílení výkonné moci, prezident=hlava výkonné moci, lhůta na vrácení zákonů z 8 na 14 dnů, pravomoc jmenovat a propouštět vládu, přidělování resortů, vláda, již ne pevně stanovený počet, ztížení podmínek pro hlasování o nedůvěře

(29. únor) 121/1920 zákon, kterým se uvozuje Ústavní listina, 10 článků + samotná Ústavní listina, Ústavní soud, zda jsou zákony v souladu s Ústavou, 7 členů, zařezní = mimořádný význam, veškeré recipovaní ústavní zákony pozbývají platnosti, neplatnost zákoů odporujících ústavě, změna ústavy = jen ústavní zákon, Ústavní listina, 6 hlav, všeobecná ustanovení, autonomie Podkarpatské Rusi, v praxi neprovedeno, ČSR nedílný celek, hranice měnit jen ústavním zákonem, o zákonodárné moci, Národní shromáždění, 2 komory, poslanecká sněmovna, 300 členů, 6 let, 21 aktivní VP, 30 pasivní VP, senát, 150 členů, 8 let, 26 aktivní VP, 45 pasivní VP, členové, zákaz imperativního mandátu, inkompatibilita, ústavní/volební soud, druhá komora, schůze 2xročně, kvalifikovaná většina 3/5 všech členů každé ze sněmoven, vládní a výkonná moc, prezident, 7 let, pouze 2x po sobě, na TGM neplatí, neodpovědný, kontrasignace členem vlády, trestní stíhání jen velezrada, od 1923 i úklady o republiku a ohrožení její bezpečnosti, trest ztráta úřadu, vláda, jmenuje/propouští prezident, určuje i rezorty, odpovědna PS, 1/2 z 1/2 všech, ministr nesmí podnikat, tzv. parlamentní pětka - mimo ústavní rámec, předseda+náměstek předsedy+ministři, soudcovská moc, soudy, civilní, řádné, mimořádné, rozhodčí, trestní, občanské, vojenské, řízení, v trestním obžalovací zásada, ústní, veřejné, soudci nezávislí, práva a povinnosti občanů, rovnost bez ohledu na původ, státní příslušnost, jazyk, rasu, náboženství, neuznávány výsady pohlaví rodu, povolání, tituly jen akademicke + označující úřad/povolání, zákon 61/1918 ruší šlechtictví, povinnost: vojenský výcvik, obrana vlasti, ochana menšin - národních, náboženských, rasových, fikce jednotného československého národa (2 větve), jinak by byli Slováci menšinou (méně než Němců), doplňky, 122/1920 jazykový zákon, 293/1920 ústavní zákon o ochraně osobní, domovní svobody, listovního tajemství, 236/1920 ústavní zákon o pozbývání státního občanství a práva domovského

soudní soustava

druhá republika (Česko-Slovensko) 30.9.1938-14.3.1939

Mnichovská dohoda 29-30.9.1938, Německo, Itálie, Francie, Británie, porušení mezinárodního práva a čsl.ústavy, neplatná ex tunc (od počátku), pod nátlakem, v neprospěch ČSR, nebyla účastníkem, podvodné jednání, odstoupení území s >50% německým obyvatelstvem, 5.10. abdikace Beneše>exil

1938, 299/1938 ústavní zákon o autonomii Slovenskej krajiny, 328/1938 ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi, prezidentem Emil Hácha, 330/1938 ústavní zákon o zmocnění ke změnám ústavní listiny (zmocňovací zákon), zlikvidoval zákonodárnou moc parlamentu, parlamant po přijetí ukončil činnost (prázdniny, pak nesvolán), prezident může vydávat dekrety se silou ústavního zákona, nutný jednomyslný návrh vlády, vláda může vydávat nařízení se silou zákona, se souhlasem prezidenta, časově omezeno na 2 roky

14.3.1939 vyhlášen samostatný Slovenský štát

válka

protektorát Čechy a Morava (16.3.1938), 14./15.3. obsazení zbytku Čech a Moravy německou armádou, 16.3. výnosem Hitlera protektorát, ztráta mezinárodní právní subjektivity, ústřední orgány, autonomní, dosavadní prezident Emil Hácha, 1942 Heydrychova správní reforma centrálních orgánů, říšské, říšský protektor, zmocněnec říšské vlády, právnění vydávat vlastní právní předpisy + měnit n.rušit autonomní právní normy, od 1943 německé státní ministerstvo, převzal většinu pravomocí protektora, soudní soustava, dvě soustavy, pro říšské občany, trojinstanční (1vrchní>3zemské>12úřední), právo, právní předpis vydané protektorátními orgány, právní normy z předokupační doby, právní předpisy Německé říše, občané, němečtí říšští občané, podléhali říšským orgánům, protektorátní obyvatelstvo, ti, na které se vztahovali rasové předpisy

samostatný Slovenský štát (14.3.1939 – 4.5.1945), březen 1939 - zákon č.1 Slovenského věstníku o samostanom Slovenskom štáte, samostatnost fiktivní, satelit Německa, Ochranná smlouva s Německem, červen 1939 (185/1939) Ústava Slovenského státu, název Slovenská republika, prezidentem Josef Tiso

exil, říjen 1939 Československý národní výbor, Paříž, od 1940 Británie, uznání za vládu ČSR, 1940 přeměna na Prozatimní státní vládu ČSR v emigraci, Prozatímní státní zřízení, prezident E.Beneš, rezignace pod nátlakem neplatná, do roku 1942 sedmileté období, pak prodloužení vládou do doby možnosti nové volby, prozatímní státní vláda, Státní rada, Právní rada, poradní a quasi soudní orgán, normotvorná činnost, ústavní dekrey a dekrety prezidenta republiky, na návrh vlády a spolupodepsaný prezidentem a předsedou vlády, v nezbytných případech, po válce ratihabice, ústavních od normálních se lišily pouze obsahem, ne formou přijetí, nařízení vlády, ústavní dekret 2/1940 Úředního věstníku čsl. o prozatímním výkonu moci zákonodárné, právní základ vydávání, mimořádná ústavní situace, Ústava 1920 ji nepředpokládala, nemožnost svolat Národní shromáždění, tam, kde dle Ú1920 nutný souhlas NS>souhlas exilové vlády, ústavní dekret 1/1942 - vznik Státní rady, poradní orgán prezidenta, 40 členů, jmenuje prezident, 1rok, od dekretu 12/1942 od ní musí mít poradní zprávu, než vydá dekret, obnovení právního pořádku 44-45, ústavní dekret 10/1944 o dočasné správě osvobozeného území, Úřad pro správu osvobozeného území, než do ČSR přesune vláda, ústavní dekret 11/1944 o obnovení právního pořádku, koncepce kontinuity, doba nesvobody (30.9.1938-4.5.1945, předpisy z doby nesvobody nejsou součást právního řádu, ústavní dekret 8/1944 o národních výborech a prozatímním NS, ústavní dekret 3/1945 o výkonu moci zákonodárné v přechodném období, prezident se zmocnil k vydávání dekretů podle 2/1940 do doby než bude prozatímní NS

poválečné období

dekrety, potrestání válečných zločinců, velký retribuční dekret dekret 16/1945 Sb, potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, původně v Ú.v. jako ústavní dekret 6/1945, mírně změněn, retroaktivní působnost, zaváděl nové skutkové podstaty a zvyšoval tresty, - mimořádné lidové soudy - soudily zločiny trestné podle tohoto dekretu, dekret o Národním soudu 17/1945 Sb, soudil špičky protektorátní vlády a kolaborace, malý retribuční dekret 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, národní výbory, drobnější projevy kolaborace pod mírnějšími tresty, dekret 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově - právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, dekret 12/1945 Sb.o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekret 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, dekret 33/1945 Sb o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, podkladem pro odsun Němců a Maďarů a je výrazem kolektivní viny, dekret 28/1945 Sb. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci (osidlovací dekret), navazuje na 12/1945, přednost zasloužilých v osvobozovacím boji, znárodňovací, 100-103/1945 o znárodnění dolů, průmyslových podniků, bank, pojišťoven, ratihabice, ústavní zákon 57/1946, kterým se schvalují za zákon dekrety prezidenta republika, ústavní dekrety>ústavní zákony

Slovenská národní rada, nařízení 1/1944 Sb.n. zákonodárnou moc prostřednictvím nařízení

1.vláda Národní fronty Čechů a Slováků, 25 členů, ministři za každou povolenou stranu > komunisti 6 KSČ+KSS

Košický vládní program, zásady budování státu a vládní politiky

28.10.1945 poprvé Prozatímní národní shromáždění, 300 poslanců, 4 české a 2 slovenské strany (2 komunistické), každá strana 50 mandátů, jednokomorové, odpadla dosavadní podmínka nutná u prezidentských dekretů předběžná dohoda se Slovenskou národní radou, ratihabici dekretů, vytvořilo volební systém do Ústavodárného národního shromáždění

květen 1946 – první parlamentní volby > Ústavodárné národní shromáždění, hlavním úkolem bylo vypracování a přijetí ústavy v max. lhůtě 2 let, výsledky voleb posílily pozice komunistů v zákonodárném orgánu

únor 1948 komunistický převrat, vrchol vládní krize

komunismus

9.května 1948 - přijata nová ústava tzv. lidové demokracie, úz150/1948, Beneš nepodepsal, abdikoval, podepsal pak uz KGottwald, vychází z Ú1920, ale i nové instituce/instituty, slovenské orgány, SNR a sbor pověřenců, národní výbory, omezení soukromého vlastnictví, plánovitý charakter rozvoje národního hospodářství, koncepce třídního pojetí práva (vůle vládnoucí třídy je povýšena na zákon), formálně zachovávala řadu demokratických prvků (pluralita, dělba moci, zákl. práva a svobody, nezávislé soudnictví), Národní shromáždění, 300 členů, přestal být pevný počet poslanců (1960 návrat k pevnému, neosvědčilo se), 6let, prezident, 7 let, 35 let min, volen Národním shromážděním, max. 2 volební období, krom Beneše osvoboditele, snaha získat si ho na svou stranu, nezadarilo se, vláda, předseda+náměstkové předsedy+ministři+státní tajemníci, jmenuje prezident, vyhlášením tzv. pětiletky byla vláda zmocněna k vydávání nařízení vedoucích ke splnění pětiletky, vše bylo podřízeno tomuto plánu

právní odvětví

občanské právo

trestní právo

Obnovené zřízení zemské, procesní zásady, zásada oficiality (povinnost úředníků stíhat), písemný

1707 Constitutio criminalis Josefina (trestní zákoník Josefa I.), podpůrná platnost, Koldínův zákoník, OZZ, jen pro české země, proces, zaveden inkviziční (zahajování z úřední povinnosti), zachován akuzační (soukromý žalobce)

1768 Constitutio Criminalis Theresiana (Marie Terezie), výlučný zákoník, pro celé Rakousko, zaostalý už ve své době, presumpce viny, tíha dokazování na obžalovaném, tortura, hlavní důkazní prostředek, 5 stupňů, 1776 zrušena, tresty, neúměrné, symbolické, odstrašující, delikty, stíhání deliktů sine lege, čarodějnictví, ale omezováno (>mrtvá litera), cizložství, z úřední povinnosti, zrušen 1788

1778 Všeobecný zákoník o zločinech a trestech na ně (Josef II.), zásada úměrnosti mezi činem a trestem, tresty, převýchova, ne kruté zákroky na těle, zrušen trest smrti (jen stanné právo), poprvé nullum crimen/poena sine lege, delikty, už ne čarodejnictví, cizoložství jen soukromožalobní, moderní, stručný, úplný

1788 Obecný soudní řád kriminální, dopňuje zákoník Josefa II., ruší procesní pravidla z Tereziány, odstranění zbytku obžalovacího procesu (>jen inkviziční)

1803 Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích (Františkána, František I.), celá monarchie kromě Uher, rozvíjí zákoník Josefa II., proces i hmota, trestné činy, zlý úmysl = předpoklad TČ, dělení přestupky & zločiny, trestné: návod, pomoc, pokus (×ne úmysl), poprvé neznalost práva neomlouvá, tresty, zločiny, trest smrti obnoven, oběšením, žalář, tři stupně, 6 měsíců - 20 let, + zostřování, nucené práce, vystavení na pranýř, bití, vyhnanství po odpykání trestu, přestupky, pokuta, propadnutí zboží, ztráta práv, bití, vyhoštění, ze země jen cizinci, vězení, 24 hodin - 6 měsíců

17/1852 Zákon o zločinech, přečinech a přestupcích, v podstatě novelizace Františkány, celá říše (i Uhry), jen hmota (proces zvlášť), trestní činy, dělení přestupky & přečny & zločiny, tresty, podobně jako u Františkány, 1867 zrušeny tělesné tresty, protidělnické zaměření, stávky = zakázané koalice, zvýšené tresty pro delikty zaměstnanců proti zaměstnavatelům

199/1873 nový trestní řád, vliv prosincové ústavy, vrací se k zásadám procesního řádu z roku 1950, ústnost, veřejnost, obžalovací zásada (zřízení státního zástupce)

96/1854 Výpraskový patent (Prügelpatent), platil u nás až do 1927, pro správní administrativní řízení, dovoloval užívání tělesných trestů, pro pachatele méně závažných deliktů, bez soudu

vznik ČSR, recepce norem, snahy o nový trestní zákoník neúspěch, pátěří rakouský zákoník 1852, zrušeny normy odporující republikánskému zřízení, 50/1923 zákon na ochranu republiky, po atentátu na Rašína, ochrana čsl.státu a jeho ústavních představitelů, ve 30.letech novelizace, rozšíření skutkových podstat, zpřísnění sankcí, 51/1923 zákon zřizující Státní soud, příslušný pro projednávání skutků stíhaných podle zákona na ochranu republiky, 1931 (speciální) zákon o trestním soudnictví nad mládeží, trestní odpovědnost od 14 let (výjimečně od 12 let)

po válce, 231/1948 zákon na ochranu lidové demokratické republiky, místo zákonu z 1923, proti odpůrcům nového režimu, velmi tvrdé tresty, 20-20 let, doživotí, trest smrti, 232/1948 zákon o státním soudu, 247/1948 zákon o táborech nucených prací, rozhodovaly komise, bez soudu, právnická dvouletka, 86/1950 trestní zákon, místo zákoníku 1852, trestní odpovědnost od 15 let, jednotná kategorie trestného činu = pro společnost nebezpečné zaviněné jednání odpovědného pachatele, trest, výchovný pro pachatele i společnost, trestné činy - 10 hlav, součástí i zákon č.231/1948, zrušil rozdělení trestního práva na vojenské a civilní, 87/1950 trestní řád, snaha zjistit materiální pravdu, řízení se zahajuje na základě žaloby prokurátora, dvojinstančnost, 88/1950 trestní správní zákon, 89/1950 trestní správní řád

obchodní právo