Politologie B

1. témata kurzu

1.1. Představení oboru, vývoj a metody politologie

1.1.1. pojem "politika"

1.1.1.1. Český výraz pokrývá všechny kontexty používání pojmu. Termín je příliš široký a často není jasné v jakých souvislosech má být chápán.

1.1.1.2. Angličtina používá tři různé termíny, z nichž každý má specifický význam.

1.1.1.2.1. politics

1.1.1.2.2. policy

1.1.1.2.3. polity

1.1.2. předmět zkoumání

1.1.2.1. Politologie (Political Science) = VĚDA O POLITICE

1.1.2.1.1. Věda: systematické zkoumání předmětu, snaha nalézt zákonitosti chování zkoumaného objektu

1.1.2.1.2. Politika: mocenské vztahy v rámci společenství lidí, zejména v rámci státu

1.1.3. podobory politologie

1.1.3.1. Obecná politologie / Politická sociologie

1.1.3.1.1. zkoumá..

1.1.3.2. Politická geografie

1.1.3.2.1. volební geografie

1.1.3.2.2. panregiony (regiony větší než stát) a jejich vztahy

1.1.3.2.3. transhraniční regiony a jejich význam

1.1.3.2.4. faktory ovlivňující postavení státu

1.1.3.3. Komparativní politologie

1.1.3.3.1. srovnává..

1.1.3.4. Politické myšlení / Politická filosofie

1.1.3.4.1. zkoumá..

1.2. Kategorie související s politikou

1.2.1. stát

1.2.2. moc

1.2.3. autorita

1.2.4. suverenita

1.2.5. ...

1.3. Politické ideologie

1.3.1. "klasické"

1.3.1.1. liberalismus

1.3.1.2. konzervatismus

1.3.1.3. socialismus

1.3.1.4. nacionalismus

1.3.1.5. fašismus

1.3.2. "nové"

1.3.2.1. feminismus

1.3.2.2. ekologismus

1.3.2.3. náboženský fundamentalismus

1.3.2.4. multikulturalismus

1.4. Demokracie

1.4.1. antická

1.4.1.1. přímá

1.4.1.2. exkluzivní občanstvi

1.4.2. moderní

1.4.2.1. zastupitelská

1.4.2.2. inkluzivní občanství

1.4.2.3. konstitucionalismus

1.4.3. předpoklady moderní demokracie

1.4.3.1. volení státní činitelé

1.4.3.1.1. kontrola nad agendou (nastolovanými tématy)

1.4.3.2. volby

1.4.3.2.1. svobodné

1.4.3.2.2. spravedlivé

1.4.3.2.3. časté

1.4.3.2.4. pravidelně opakované

1.4.3.3. svoboda projevu

1.4.3.3.1. efektivní účast

1.4.3.3.2. poučené porozumění

1.4.3.3.3. kontrola nad agendou (nastolovanými tématy)

1.4.3.4. přístup k alternativním zdrojům informací

1.4.3.4.1. efektivní účast

1.4.3.4.2. poučené porozumění

1.4.3.4.3. kontrola nad agendou (nastolovanými tématy)

1.4.3.5. svoboda shromažďování a sdružování

1.4.3.5.1. efektivní účast

1.4.3.5.2. poučené porozumění

1.4.3.5.3. kontrola nad agendou (nastolovanými tématy)

1.4.3.6. inkluzivní občanství (pro všechny dospělé)

1.4.3.6.1. zásada postižených zájmů

1.4.3.6.2. "začlenění všech do politického života"

1.4.4. teorie demokracie

1.4.4.1. klasická

1.4.4.1.1. lid

1.4.4.1.2. elity

1.4.4.1.3. shrnutí

1.4.4.2. poklasická (Joseph Schumpeter)

1.4.4.2.1. elity

1.4.4.2.2. lid

1.4.4.2.3. shrnutí

1.5. Nedemokratické režimy

1.5.1. nedemokratické režimy

1.5.1.1. definice

1.5.1.1.1. občan nemůže ovlivňovat složení politických elit ani prováděnou politiku

1.5.1.1.2. volby se nekonají nebo jsou zmanipulované

1.5.1.2. typy

1.5.1.2.1. totalitní

1.5.1.2.2. autoritářské

1.5.2. polodemokratické režimy

1.5.2.1. definice

1.5.2.1.1. postrádá jeden nebo více znaků vyspělého demokr. režimu

1.5.2.2. výskyt

1.5.2.2.1. Rusko

1.5.2.2.2. Írán

1.5.2.2.3. Venezuela

1.5.2.2.4. řada dalších států světa

1.6. Formy vlády v demokratických systémech

1.6.1. demokratické režimy

1.6.1.1. parlamentní

1.6.1.1.1. hlavou vlády je premiér

1.6.1.1.2. personální propojení exekutivy a legislativy

1.6.1.1.3. vláda závisí na důvěře parlamentu a může být parlamentem odvolána

1.6.1.1.4. varianty s posílenou exekutivou

1.6.1.1.5. výhody

1.6.1.1.6. nevýhody

1.6.1.1.7. výskyt

1.6.1.2. poloprezidentský

1.6.1.2.1. existuje silný, nezávisle volený prezident i premiér vzešlý z parlamentu

1.6.1.2.2. mocenská konkurence v rámci exekutivy

1.6.1.2.3. částečné propojení exekutivy a legislativy

1.6.1.2.4. vláda závisí na důvěře parlamentu

1.6.1.2.5. prezident obvykle ovládá zahraniční politiku

1.6.1.2.6. výhody

1.6.1.2.7. nevýhody

1.6.1.2.8. výskyt

1.6.1.3. prezidentský

1.6.1.3.1. hlavou vlády je přímo volený prezident

1.6.1.3.2. členové vlády nejsou poslanci

1.6.1.3.3. absolutní oddělení exekutivy od legislativy

1.6.1.3.4. vláda nemůže být odvolána parlamentem

1.6.1.3.5. výhody

1.6.1.3.6. nevýhody

1.6.1.3.7. výskyt

1.6.2. dělba moci

1.6.2.1. horizontální

1.6.2.1.1. exekutiva

1.6.2.1.2. legislativa

1.6.2.1.3. soudnictví

1.6.2.2. vertikální

1.6.2.2.1. klíčové pojmy

1.6.2.2.2. unitární stát

1.6.2.2.3. autonomie

1.6.2.2.4. federace

1.6.2.3. spolupráce mezi státy

1.6.2.3.1. mezinárodní organizace

1.6.2.3.2. konfederace

1.7. Politické strany, političtí aktéři

1.7.1. definice

1.7.1.1. politická strana

1.7.1.1.1. trvalá organizace

1.7.1.1.2. struktura (v celé zemi)

1.7.1.1.3. snaha získat a vykonávat moc

1.7.1.1.4. získávání lidové podpory ve volbách

1.7.1.2. nátlakové sdružení

1.7.1.2.1. nechce vykonávat moc

1.7.1.2.2. obvykle omezená agenda

1.7.1.2.3. přiklady

1.7.2. typy

1.7.2.1. strana kádrů

1.7.2.1.1. důraz na kvalitu členů

1.7.2.1.2. vzniká v parlamentu

1.7.2.1.3. pravicový program, zaměření na buržoazii

1.7.2.1.4. původ v 19. století

1.7.2.2. strana mas

1.7.2.2.1. důraz na kvantitu členů

1.7.2.2.2. vzniká mimo parlament

1.7.2.2.3. levicový program, zaměření na dělnictvo

1.7.2.2.4. původ v 19. století

1.7.2.3. catch all party

1.7.2.3.1. důraz na elektorát místo členů

1.7.2.3.2. komplexní program, který má oslovit všechny voliče

1.7.2.3.3. šíří se po 2. světové válce

1.7.3. funkce

1.7.3.1. agregační

1.7.3.1.1. agregace ("hromadění") politických zájmů: sdružování voličů se stejnými politickými preferencemi vede ke zviditelnění jejich požadavků

1.7.3.2. socializační

1.7.3.2.1. posiluje politickou uvědomělost občanů; nastováním témat a mediální prezentací přispívá k zájmu občanů o politiku

1.7.3.3. mobilizační

1.7.3.3.1. aktivizuje veřejnost; ve snaze získat podporu pro svůj program burcuje a přesvědčuje potenciální voliče

1.7.3.4. vzdělávací

1.7.3.4.1. vysvětluje navrhovaná opatření: ve snaze získat podporu vysvětluje smysl navrhovaných řešení, zastávané ideologické principy apod.

1.7.3.5. rekrutační

1.7.3.5.1. generuje politické elity: přitahuje a organizuje občany se zájmem o politiku a vytváří nabídku pro voliče

1.7.3.6. ústavní

1.7.3.6.1. podílí se na výkonu moci ve státě: po volbách utváří vládu a zajišťuje vlastní chod státu (programově a personálně)

1.7.4. teorie koalic

1.7.4.1. příčiny vzniku

1.7.4.1.1. volební výsledek neumožňuje sestavit jednobarevnou většinovou vládu

1.7.4.1.2. snaha o širší shodu politických sil a větší legitimitu vlády

1.7.4.2. zájmy stran

1.7.4.2.1. office seeking

1.7.4.2.2. policy seeking

1.7.4.3. kritéria formování

1.7.4.3.1. schopnost vytvořit většinu

1.7.4.3.2. schopnost naplnit program

1.7.4.4. typy

1.7.4.4.1. minimální vítězná koalice

1.7.4.4.2. minimální spojitá vítězná koalice

1.7.4.4.3. nadměrná koalice

1.7.5. společenská štěpení

1.7.5.1. otázky které rozdělují společnost

1.7.5.2. na jejich základě vznikají politické strany

1.7.5.3. důležitý je

1.7.5.3.1. "hloubka" štěpení

1.7.5.3.2. počet štěpných linii

1.8. Stranické systémy

1.8.1. stranické systémy

1.8.1.1. 1

1.8.1.1.1. monopartismus

1.8.1.2. 2

1.8.1.2.1. bipartismus

1.8.1.3. 3+

1.8.1.3.1. multipartismus

1.8.2. pojem "relevantní strana"

1.8.2.1. koaliční potenciál

1.8.2.1.1. definice

1.8.2.1.2. ovlivňuje ho

1.8.2.2. blokační potenciál

1.8.2.2.1. definice

1.8.2.2.2. program strany

1.8.2.2.3. celkové rozložení sil v parlamentu

1.8.2.2.4. příklad

1.8.3. vliv volebního systému na stranický systém (Maurice Duverger)

1.8.3.1. poměrný systém

1.8.3.1.1. vede k systému více politických stran s tuhými, nezávislými a stabilními stranami (vyjma případů náhle se objevivších hnutí).

1.8.3.2. dvoukolový většinový systém

1.8.3.2.1. vede k systému více stran s pružnými, navzájem závislými a poměrně stabilními stranami (ve všech případech).

1.8.3.3. jednokolový většinový systém (FPTP)

1.8.3.3.1. vede k systému dvou stran s velkými a navzájem nezávislými stranami, které se střídají o vládní moc.

1.8.4. korekce zákonů (Giovanni Sartori)

1.8.4.1. vývoj stranického systému závisí též na

1.8.4.1.1. historickém vývoji před zavedením daného volebního systému

1.8.4.1.2. regionální zakotvenosti stran

1.9. Volby a volební proces

1.9.1. volební právo dle Ústavy ČR

1.9.1.1. všeobecné

1.9.1.1.1. příčiny vyloučení

1.9.1.2. rovné

1.9.1.2.1. nerovnost na základě...

1.9.1.3. přímé

1.9.1.3.1. bez prostředníků

1.9.1.4. tajné

1.9.1.4.1. proč?

1.9.2. volební povinnost

1.9.2.1. pro

1.9.2.1.1. reprezentativnost

1.9.2.1.2. ne právo, ale povinnost

1.9.2.1.3. mobilizace obyvatel

1.9.2.2. proti

1.9.2.2.1. ne povinnost, ale právo

1.9.2.2.2. konflikt s jinými právy

1.9.2.2.3. donkey vote

1.9.2.3. využití

1.9.2.3.1. v minulosti

1.9.2.3.2. dnes

1.9.3. elektronické volby

1.9.3.1. Estonsko

1.10. Volební systémy

1.10.1. definice

1.10.1.1. metoda výběru zastupitelů v moderních demokratických státech

1.10.2. funkce

1.10.2.1. způsob převádění voličských hlasů na mandáty zastupitelů

1.10.2.2. nastavení volebních pravidel významně ovlivňuje výsledek

1.10.3. klíčové pojmy

1.10.3.1. voličský hlas

1.10.3.1.1. rovné volební právo

1.10.3.1.2. odevzdaný

1.10.3.1.3. platný

1.10.3.2. volební obvod

1.10.3.2.1. velikost (x-mandátový)

1.10.3.2.2. počet (v rámci státu)

1.10.3.2.3. gerrymandering

1.10.4. typy

1.10.4.1. většinové

1.10.4.1.1. jednokolové

1.10.4.1.2. vícekolové

1.10.4.2. poměrné

1.10.4.2.1. uzavírací klauzule

1.10.4.2.2. prémie

1.10.4.2.3. metody přepočtu hlasů na mandáty

1.10.4.2.4. míra personalizace

1.11. Zájmové skupiny

1.12. Politický marketing

1.12.1. propaganda a PR v politice

1.12.1.1. definice

1.12.1.1.1. specifický typ zprávy

1.12.1.1.2. záměr ovlivnit názory a chování lidí

1.12.1.1.3. apeluje především na emoce

1.12.1.1.4. základní postupy

1.12.1.2. historie

1.12.1.2.1. propaganda

1.12.1.2.2. PR

1.12.1.3. možnosti rozpoznávání

1.12.1.3.1. vzdělání nemusí být obranou, často naopak

1.12.1.3.2. cílem je často jen udržení statu quo

1.12.1.3.3. pracuje s emocemi spíše než s rozumem

1.12.1.4. typologie

1.12.1.4.1. dle formy

1.12.1.4.2. dle vyznění

1.12.1.4.3. dle obsahu

1.12.1.5. metody

1.12.1.5.1. ad hominem

1.12.1.5.2. odvolání k autoritě

1.12.1.5.3. vyvolání strachu

1.12.1.5.4. využití předsudku

1.12.1.5.5. opakování

1.12.1.5.6. "bandwagon" = módní trend

1.12.1.5.7. černobílé pojetí

1.12.1.5.8. démonizace nepřítele

1.12.1.5.9. přimý rozkaz

1.12.1.5.10. euforie

1.12.1.5.11. falšování fakt

1.12.1.5.12. "mávání vlajkou"

1.12.1.5.13. příznivé generalizace

1.12.1.5.14. záměrná vágnost

1.12.1.5.15. vyvolání odmítnutí

1.12.1.5.16. přehnané zjednodušení

1.12.1.5.17. citáty vytržené z kontextu

1.12.1.5.18. odvedení pozornosti

1.12.1.5.19. obětní beránek

1.12.1.5.20. slogan

1.12.1.5.21. stereotyp a nálepkování

1.12.1.5.22. výpovědi

1.12.1.5.23. přenos

1.12.1.5.24. nevyřčená domněnka

1.12.1.5.25. pozitivní slova

1.12.1.5.26. prostý člověk

2. web linky

2.1. materiály ke kurzu v IS

2.1.1. prolink

2.1.2. https://is.vsfs.cz/auth/el/6410/leto2010/EQ_B_ZPt/um/

2.2. Google Drive podklady

2.2.1. prolink

2.2.2. https://drive.google.com/folderview?id=0B05RHce4y-3CNEIyTG9jWUItN1U&usp=sharing

2.3. balcar.wz.cz/vsfs

2.3.1. prolink

2.3.2. http://balcar.wz.cz/vsfs