Metody výchovy a výchovné metody - cílevědomá činnost, která vede k přípravě člověka na zvládání osobního, pracovního a společenského života
by Jakub Kříž
1. Výchova: školní, mimoškolní, rodinná, sebevýchova
2. Výchovné metody - různé postupy a strategie, které mají vést k naplnění výchovného cíle (např. naučit hygieně, naučit zdravit, naučit poctivosti)
2.1. Metoda rozkazování - používáme, pokud jsou mírnější metody neúčinné nebo v situacích, kdy dítě neví, jak se zachovat, řekneme mu tedy přesně jak se má chovat
2.1.1. Rozkaz by měl být: • Jasný • Rázný • Nesmí být v rozporu s našimi ostatními příkazy a požadavky na dítě • Je neodkladný! • Splnění kontrolujeme!
2.2. Metoda přesvědčování - přichází většinou po neúspěšném vysvětlování, hledáme pádné argumenty a jsme již ráznější
2.3. Metoda vysvětlování - působí na rozum, osvětlování proč je něco vhodné či nikoliv; nutnost srozumitelnosti, symbol demokratického stylu výchovy
2.4. Metoda přirozených následků - umožní dítěti napravit své špatné projevy chování nápravnou činností (když něco rozbije, musí našetřit peníze nebo to samo opravit)
2.5. Metody odměňování (odměny) - metoda působící na emoce, spočívá v dávání najevo, že proběhlé chování hodnotíme kladně a chceme, aby se u vychovávaného opakovalo
2.5.1. a) Slovní (pochvala, uznání, souhlas)
2.5.2. b) Sociální (pohlazení, úsměv, obejmutí)
2.5.3. c) Materiální (dárky, peníze)
2.5.4. d) Umožnění činnosti (koncert, diskotéka)
2.6. Metody trestání - poměrně neúčinná metoda, měla by se volit jako poslední možnost, působí na emoce
2.6.1. a) Fyzické (bití, štípání, kopání, pálení, škrcení...)
2.6.2. b) Sociálně-psychické (mračení, křik, výhružky)
2.6.3. c) Omezení/Upření (zákaz chodit ven, zabavení PC, zabavení hračky)